"Mým námětem je život."
Pro toto bytí na Zemi jsem dostal jméno Jaroslav.  Nebylo to příliš kreativní, protože i můj táta a táta mého táty byl Jaroslav. Jsem kreativnější. Můj syn Jaroslavem není. 
Prošel jsem školním systémem od školky až po vysokou školu. Chytřejší díky tomu možná jsem, moudřejší určitě ne.  
Během té doby jsem poznal fotografování a více či méně se o něj zajímal. Zajímal se i můj táta i táta mojí mámy. Nevím, zda se bude zajímat i můj syn. 
Zřejmě s množstvím životních zkušeností a přemírou lidského utrpení, jehož jsem byl svědkem, se můj pohled na svět začal měnit. Řekl bych pozvolna, ale jistě. Na spoustu věcí už nevěřím, spoustu věcí jsem začal chápat a pochopil, že ještě víc věcí nikdy nepochopím.  
Okouzlilo mě zachycení toho správného okamžiku fotoaparátem, kouzlo nechtěného a přirozený běh věcí. A to stojí za to fotit, protože každý má svůj příběh...
Back to Top