Miluju práci se světlem
Základem mých fotografií je práce se světlem - přirozeným i umělým.
Díky mobilnímu fotoateliéru můžu cestovat a fotografovat lidi téměř kdekoliv. Stačí trocha místa a hra světel a stínů může začít.
Se světlem však jde pracovat i bez ateliéru v rámci reportážní fotografie, svateb nebo rodinných fotografií.
Proč mě baví fotit svatby?
Dřív jsem fotografování svateb nevyhledával. Jsem spíš introvert, takže aranžování párů, focení skupinek a strojené fotografování mě vůbec nelákalo. Spíš se mi líbila představa fotografování běžného života na venkově. Nemám však povahu a potřebnou dávku drzosti na tzv. street fotografování.
Ale pak jsem jednou uviděl svatební fotky Vojty Hurycha a došlo mi, že věci se dají dělat i jiným způsobem. Že i svatba se dá fotografovat reportážně přesně jako život na ulicích. A navíc na svatbě všichni čekají, že je budu fotit, takže nepotřebuji ani dávku drzosti, která mi chybí ke street fotografii. Najednou jsem zjistil, že se mi spojuje do sebe něco, co se mi vždy líbilo.
Dalším plusem je, že fotit svatbu znamená pohybovat se pořád mezi usměvavými a veselými lidmi. Kdo by to nechtěl? Navíc člověk tvoří fotografie, které mají nějakou hodnotu, které jsou minimálně pro novomanžele vzpomínkou na něco úžasného. Člověk pak má pocit, že za ním je hmatatelná a smysluplná práce.
Ale abych jen nechválil. Fotografování skupinek po obřadu, tak to mě pořád nebaví a jsem přesvědčený o tom, že na zeď si člověk dá raději jiné svatební fotky a skupinky se fotí spíš z historické setrvačnosti.
Proč mě baví fotit řemesla a práci?
Dlouhodobě cítím hlubokou úctu k poctivé řemeslné práci, šikovným živnostníkům a dobrým hospodářům s půdou. Obdivuji schopnost tvořit a vyrábět. Jsem rád u toho, když něco vzniká, když se zhmotňuje lidská píle a trpělivost. Moc mě baví pokud to můžu autenticky zachytit na fotografiích a současně tak nabídnout pomoc při prezentaci značky, produktu, řemeslníka...
Proč mě baví fotit přírodu?
V přírodě se pohybuji už odmalička. Miluju ji a s přibývajícími léty ji miluju čím dál víc. Snad jí i víc rozumím a naslouchám, než tomu bylo dřív. A také ji víc respektuji, obdivuji a mám v úctě. Příroda je totiž naše druhá máma, z ní vznikáme a do ní se vracíme a ona je pořád tady. Pořád je s námi. S každým nádechem. Fotografování přírody je můj relax.
